Medstudy Academy, z. s.Medstudy Academy, z. s.

Porovnání Česka, Polska, Německa a Maďarska – kde je lepší studovat

Srovnání Česka, Polska, Německa a Maďarska: kde studovat levněji, snáze a s lepšími vyhlídkami.

Porovnání Česka, Polska, Německa a Maďarska – kde je lepší studovat

Takže, jsi ve fázi ukončení střední školy a s jistotou víš, že chceš získat vzdělání v zahraničí. Jakou zemi si ale pro vysokoškolské studium vybrat? Kde je nejlepší studovat v Evropě? V jaké zemi se bude zahraniční student cítit nejlépe a jak si vybrat místo, které ti bude vyhovovat po všech stránkách? To vše si rozebereme v tomto článku, kde se podíváme na nejoblíbenější země pro studium: Česko, Polsko, Německo a Maďarsko.

Proč je důležité správně vybrat zemi pro studium

Mnoho lidí se při výběru země pro studium řídí stereotypy nebo asociacemi. Reálný život se však často velmi liší od obrazu, který máme v hlavě. Proto před definitivním rozhodnutím, kam jít studovat do zahraničí, stojí za to zhodnotit zemi podle čtyř důležitých kritérií.

  1. Vliv na kariéru. Je důležité reálně zhodnotit uznání diplomu nejen v zemi, kde studium probíhá, ale i jeho popularitu v dalších zemích. Nikdy totiž nevíte, kam vás život zavede. Pokud je kvalita diplomu a známost univerzity vysoká, budete moci pracovat ve svém oboru ve většině zemí světa.
  2. Cena vzdělání. Některé země nabízejí možnost bezplatného vzdělávání ve státním jazyce. Ano, budete potřebovat čas na jeho studium a přípravu na přijímací zkoušky, ale v budoucnu budete moci studovat zdarma.

Náročnost jazyka. Během studia v dané zemi si budete muset osvojit státní jazyk. Čeština a polština patří do slovanské jazykové skupiny, takže jsou pro studenty z postsovětských zemí snáze osvojitelné. Němčina je složitější a její studium zabere více času a úsilí. Maďarština patří do ugrofinské skupiny a je považována za jeden z nejsložitějších jazyků na světě. Může za to systém pádů: v maďarštině jich je 18, zatímco například v ukrajinštině jich je 7.

  1. Perspektivy. Při výběru země je důležité zhodnotit, jak perspektivní je zde studovat a pracovat v budoucnu. Věnujte pozornost míře nezaměstnanosti, hospodářskému růstu a průmyslu.

Krátký přehled zemí

  • Česko. Patří mezi nejbezpečnější země Evropy. Vyznačuje se stabilní ekonomikou, nízkou mírou nezaměstnanosti a patří mezi 30 zemí s nejvyšší životní úrovní na světě (UNDP, 2024). Vysokoškolské vzdělání odpovídá celoevropským standardům a je uznáváno ve většině zemí.
  • Polsko — dynamicky se rozvíjející země s moderní infrastrukturou a rostoucí ekonomikou. Vzdělávání je dostupné, ale jeho kvalita se mezi jednotlivými univerzitami výrazněji liší.
  • Německo — jedna z nejvyspělejších zemí světa se silnou ekonomikou a rozvinutým sociálním systémem. Je zde spousta práce a volných pracovních míst. Přijíždí sem také velké množství vysoce kvalifikovaných odborníků, proto je zde často vysoká konkurence na trhu práce a přísné požadavky na integraci zahraničních absolventů.
  • Maďarsko. Má vysoký index lidského rozvoje, ale zaostává za zbývajícími třemi zeměmi. Vzdělávání odpovídá standardům EU, ale mezinárodní uznání univerzit je nižší ve srovnání se západní Evropou.

Náklady na studium pro cizince

Země / Náklady ve státním jazyce / Náklady v anglickém jazyce / Komentář

  • Země: Česko · Náklady ve státním jazyce: Zdarma · Náklady v anglickém jazyce: 3 000 - 8 000 € · Komentář: Na veřejných vysokých školách je cena studia v češtině bezplatná. V angličtině se cena odvíjí od zvoleného oboru a prestiže univerzity.
  • Země: Německo · Náklady ve státním jazyce: Zdarma + semestrální poplatek 150 – 300 € za semestr · Náklady v anglickém jazyce: Zdarma + semestrální poplatek 150 – 300 € za semestr · Komentář: Studium v němčině na veřejných univerzitách je bezplatné, s výjimkou Bádenska-Württemberska. Tam pro studenty ze zemí mimo EU platí poplatek 1 500 € za semestr.
  • Země: Polsko · Náklady ve státním jazyce: V závislosti na statusu cizince · Náklady v anglickém jazyce: 3 000–5 000 € · Komentář: V Polsku je studium v polštině zdarma pro občany EU, držitele Karty Poláka a ty, kteří studují za stejných podmínek jako polští občané. Pro ostatní — od 2 000 € ročně.
  • Země: Maďarsko · Náklady ve státním jazyce: 2 000-4 000 € · Náklady v anglickém jazyce: 3 500-8 000 € · Komentář: Na veřejných univerzitách v Maďarsku existují i bezplatná místa pro zahraniční studenty, ale jejich počet je velmi omezený. Jsou dostupná přes speciální programy nebo soutěže.

Životní náklady

Při výběru země byste měli vzít v úvahu náklady na život v ní. Například v Německu nebudete muset platit za studium, ale průměrný měsíční rozpočet je zde výrazně vyšší než v ostatních zemích. Při plánování studia v Evropě je srovnání životních nákladů důležitým kritériem.

Země / Ubytování ve sdíleném bydlení / Stravování / Volný čas a další výdaje / Měsíční rozpočet (€)

  • Země: Česko · Ubytování ve sdíleném bydlení: 300-350 € · Stravování: 150–230 € · Volný čas a další výdaje: 110-150 € · Měsíční rozpočet (€): 600–750 €
  • Země: Německo · Ubytování ve sdíleném bydlení: 450–500 € · Stravování: 250–300 € · Volný čas a další výdaje: 200 - 300 € · Měsíční rozpočet (€): 900–1 100 €
  • Země: Polsko · Ubytování ve sdíleném bydlení: 250–350 € · Stravování: 200–250 € · Volný čas a další výdaje: 120–150 € · Měsíční rozpočet (€): 600–750 €
  • Země: Maďarsko · Ubytování ve sdíleném bydlení: 250–350 € · Stravování: 180–250 € · Volný čas a další výdaje: 120–150 € · Měsíční rozpočet (€): 600–750 €

Jazyk výuky

Česko, Polsko, Německo, Maďarsko — studium v těchto zemích vyžaduje znalost státního nebo anglického jazyka. Ačkoli mohou být programy v nich stejné, přístup k přijetí a organizace studia se mohou lišit. V Česku je studium v češtině na veřejných univerzitách bezplatné, ale pro přijetí je obvykle vyžadována znalost jazyka na úrovni B2, u lékařských oborů nejčastěji C1. Anglicky psané programy jsou k dispozici na mnoha univerzitách, přičemž úroveň angličtiny by neměla být nižší než B2. V Polsku musí být úroveň polštiny rovněž vysoká; se znalostí polštiny pod B2 se na univerzitu nedostanete. Pro programy v angličtině se obvykle vyžaduje angličtina na úrovni alespoň B2. V Německu je většina bakalářských programů vyučována v němčině, zatímco anglicky psané programy se častěji objevují na magisterském stupni. Pro studium v němčině se vyžaduje certifikát úrovně C1, úroveň angličtiny stačí B2. V Maďarsku je pro cizince poměrně obtížné získat státní stipendium (bezplatné místo). Takových míst je málo a představují spíše výjimku. Většina zahraničních studentů kvůli složitosti maďarštiny podává přihlášky na anglicky psané programy.

Náročnost přijetí

Pokud jde o náročnost přijetí v různých zemích, i zde jsou rozdíly. Například v Česku musí uchazeči na mnoha veřejných univerzitách skládat přijímací zkoušky. Jejich formát závisí na univerzitě a oboru. V Německu se samotný proces přijetí považuje za jeden z nejsložitějších. Kromě uznání předchozího vzdělání je důležité správně určit, zda vaše vysvědčení odpovídá požadavkům německého systému, vybrat si vhodnou univerzitu, splnit všechny podmínky pro přijetí a dodržet termíny pro podání dokumentů. Nostrifikace dokumentů probíhá i v jiných zemích, ale právě Německo je považováno za byrokraticky nejsložitější. V Polsku je proces přijetí obvykle jednodušší. Na mnoha univerzitách probíhá zápis na základě hodnocení dokumentů a přijímací zkoušky se konají pouze u vybraných oborů, jako jsou umělecké nebo lékařské. V Maďarsku je přijetí snazší, pokud zvažujete placené studium. Většina programů pro zahraniční studenty je placená, takže konkurence u nich bývá zpravidla nižší než u bezplatných míst v jiných zemích. U některých oborů se však mohou konat přijímací zkoušky nebo pohovory.

Uznání diplomu a kariéra

Všechny čtyři země jsou součástí Evropské unie, díky čemuž můžete pokračovat ve studiu nebo začít pracovat v kterékoli zemi EU. Nejdůležitější je výběr univerzity. Ten totiž určuje hodnotu diplomu a budoucí kariérní vyhlídky. Univerzita Karlova v Česku je nejstarší univerzitou ve střední Evropě, založenou v roce 1348. Stabilně se řadí mezi nejlepší univerzity na světě a je nejsilnější univerzitou v Česku. Proto je diplom z Karlovy univerzity ceněn výše. Vysoké renomé mají také České vysoké učení technické v Praze, Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně. V Německu je za nejprestižnější univerzitu považována Technická univerzita Mnichov. Stejně jako Karlova univerzita patří k nejlepším na světě. Konkurence je zde ale rekordně vysoká. Na oblíbené obory se dostane jen 8 % uchazečů a požadavky na kandidáty jsou výrazně vyšší než na předních univerzitách v jiných zemích. V Polsku jsou nejznámější Varšavská univerzita, Jagellonská univerzita a Varšavská polytechnika. V Maďarsku to jsou Univerzita Loránda Eötvöse a Budapešťská technická a ekonomická univerzita. Jejich diplomy jsou také uznávány ve všech zemích Evropské unie.

Práce během studia

Často studenti začínají pracovat po 2. nebo 3. ročníku. I zde se však podmínky přivýdělku mohou lišit. Možnosti V Česku, Německu, Polsku a Maďarsku mají zahraniční studenti všechny podmínky k tomu, aby si mohli přivydělávat. Cizinci často pracují v kavárnách, ve službách, jako asistenti na univerzitách nebo si najdou práci ve svém oboru. Omezení Studenti prezenčního studia v Česku mohou během semestru pracovat. Na prázdninách se čas zvyšuje. Zahraniční studenti mají volný přístup na trh práce. V Polsku neexistují pro studenty žádná časová omezení výdělku. V Německu se omezení týká počtu pracovních dnů — maximálně 140 celých pracovních dnů v roce. V Maďarsku mohou studenti s povolením k pobytu pracovat až 30 hodin týdně během studijního období. Platy Výše výdělku závisí na městě a druhu práce. Například student přivydělávající si jako barista v Česku při práci 15–20 hodin týdně vydělá přibližně 400–600 € měsíčně. V Německu při podobné práci může získat asi 800–1 000 € měsíčně. V Polsku a Maďarsku jsou studentské práce placeny hůře, příjem může činit kolem 350–500 € měsíčně. Z toho vyplývá, že nejvíce peněz si lze během studia vydělat v Německu, ale i výdaje jsou tam vyšší. Česko nabízí dobrý kompromis mezi možnostmi přivýdělku a životními náklady a v Maďarsku a Polsku je práce pro studenty dostupná, ale průměrná úroveň příjmů je nižší.

Výhody a nevýhody jednotlivých zemí

Při výběru země pro studium musíte znát nejen její výhody, ale zohlednit i všechny nevýhody.

Česko

  • Jedna z nejperspektivnějších a nejpohodlnějších zemí pro vzdělávání cizinců a získání diplomu EU. Přední české univerzity jsou známé po celé Evropě a absolventi pracují ve svých oborech po celém světě. Můžete zde získat kvalitní evropské vzdělání zcela zdarma, stejně jako občané ČR. Kromě toho jsou v Česku v porovnání s jinými evropskými zeměmi přiměřené ceny potravin, ubytování a volného času.
  • Hlavní podmínkou je umět česky a úspěšně složit přijímací zkoušky.

Polsko

  • Ze všech čtyř zemí je do Polska nejjednodušší se dostat. I na prestižních univerzitách je menší konkurence.
  • Polské univerzity jsou v jiných zemích EU méně známé.

Německo

  • Studium v Německu je pro cizince bezplatné a je považováno za jedno z nejprestižnějších.
  • K přijetí do Německa budete muset projít složitou německou byrokracií při vyřizování nostrifikace, naučit se jazyk na úroveň C1 a projít obrovskou konkurencí, abyste se stali nejlepšími z nejlepších.

Maďarsko

  • Maďarsko je součástí EU a jeho diplomy uznávají ostatní země EU.
  • V Maďarsku téměř neexistují bezplatná místa pro cizince. Kdo chce studovat v Maďarsku, musí od začátku počítat s tím, že bude muset za studium platit.

Kde je snazší se dostat

Vše závisí na znalostech, konkrétní univerzitě a počtu uchazečů na jedno místo. Ale pokud vezmeme v úvahu jen zemi, pak je to Maďarsko — ovšem s důležitou poznámkou, že studium bude placené. Bezplatné vzdělání pro cizince představují grantová místa nebo vítězství ve speciálních soutěžích, které některé univerzity mohou pořádat. Přijetí a studium v Česku nebo v Polsku je mnohem snazší. Jazyky těchto zemí jsou pro obyvatele postsovětských zemí lehčí. Je zde také mnoho univerzit, kde je šance na přijetí na veřejnou vysokou školu na bezplatné studium zcela reálná i pro uchazeče s průměrnými známkami. Pokud vybíráte, kam se snáze dostanete na studium — do Česka nebo do Německa, pak do Česka to bude snazší. Je třeba vzít v úvahu, že v Německu vás čeká složitější byrokracie a velké množství dokumentů k nostrifikaci. V Česku sice nostrifikace probíhá také, ale proces je mnohem jednodušší a srozumitelnější.

Kde je levnější studovat

Většina rodin chápe, že kvalitní vzdělání jejich dítěte je prvořadé a důležitostí ustupuje snad jen jeho zdraví. Přirozeně se tyto rodiny snaží připravit finanční zázemí, aby pokryly náklady na studium a ubytování. Přestože Maďarsko není v porovnání s jinými zeměmi EU drahou zemí, co se týče potravin nebo ubytování, vyžaduje i tak náklady. V průměru bude student k normálnímu fungování potřebovat asi 700 eur měsíčně. Protože zde v podstatě neexistují státem dotovaná místa pro cizince, musíme připočíst školné, čímž získáme částku vyšší, než jsou životní náklady v Německu při bezplatném studiu. Proto jsou Česko a Polsko pro studium nejvýhodnějšími variantami. Obě země mají bezplatné programy ve státním jazyce a životní náklady nemusí přesáhnout 700 eur, při šetrnosti mohou být i nižší. Pokud se navíc student rozhodne pro brigádu, bude plat v Česku mírně vyšší než příjmy v Polsku na podobné pozici.

Kde jsou lepší perspektivy po studiu

Německo nabízí nejširší možnosti díky silné ekonomice, velkému počtu mezinárodních společností a vysoké poptávce po kvalifikovaných odbornících. Budete ale muset čelit překážkám v podobě složitého jazyka a celosvětově proslulé německé byrokracie. Česko vykazuje velmi dobré vyhlídky, zejména pro absolventy, kteří ovládají češtinu nebo angličtinu a plánují budovat kariéru jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Požadavky na dokumenty jsou zde srozumitelné a češtinu se lze naučit během jednoho akademického roku v rámci přípravy. Polsko se rychle rozvíjí a nabízí spoustu pracovních míst, ale úroveň platů je zde obecně nižší než v Německu nebo v Česku. Vnitřní trh práce v Maďarsku je menší než v Německu nebo Česku, ale i zde se najdou dobrá pracovní místa. Pokud jde o prestiž vzdělání na mezinárodní scéně, lídrem zůstává Německo. Česko má také silnou pozici: nejstarší univerzity v zemi jsou v Evropě známé a programy jsou mezinárodně uznávané. Polsko a Maďarsko jsou rovněž součástí evropského vzdělávacího systému, ale jejich univerzity jsou mimo hranice zemí průměrně méně známé.

Shrnutí - jakou zemi si vybrat

Pokud hledáte zemi, ve které se snadno adaptujete, naučíte se jazyk, získáte bezplatné vysokoškolské vzdělání, získáte povolení k pobytu a odstartujete úspěšnou kariéru, je Česko ideální volbou. Podle údajů Eurostatu dosahuje míra zaměstnanosti absolventů v Česku v prvních letech po ukončení univerzity zhruba 82–85 %. Kromě toho se Česko řadí k nejbezpečnějším zemím Evropy a disponuje vysoce rozvinutými ekonomickými ukazтелями. MedStudy pomáhá uchazečům ve všech fázích přijímacího řízení: při shromažďování dokumentů, přípravě na přijímací zkoušky a studiu českého jazyka. Provádíme komplexní přípravu, která pomáhá k úspěšnému přijetí na českou vysokou školu. Obraťte se na konzultaci v MedStudy, naši specialisté vám zodpoví všechny dotazy a pomohou vám najít optimální cestu ke studiu právě pro vás.

FAQ

V jaké evropské zemi lze získat vzdělání zdarma?

V Česku je studium na veřejných vysokých školách v češtině zcela zdarma a zahraniční studenti mají stejné podmínky pro přijetí jako občané této země. V Německu se vybírá semestrální poplatek. V Polsku je bezplatné studium dostupné občanům EU, držitelům Karty Poláka a těm, kteří studují na stejné úrovni jako polští občané. V Maďarsku jsou rozpočtová místa (stipendia) pro cizince výrazně omezena.

Kde je lepší studovat, v Maďarsku nebo v Česku?

V Maďarsku se můžete potýkat s řadou obtíží, například s jazykem – maďarština je považována za jeden z nejsložitějších jazyků na světě. Prakticky zde nejsou k dispozici žádná bezplatná místa pro zahraniční studenty, proto většina uchazečů volí placené studium v angličtině. V Česku je situace jednodušší: čeština patří do slovanské jazykové skupiny a učí se snadněji. Pokud se naučíte jazyk na úroveň B2, budete moci nastoupit na veřejnou vysokou školu za stejných podmínek jako čeští občané a získat vzdělání zdarma.

Jaký je rozdíl mezi vysokoškolským vzděláním v Česku a v Polsku?

Obě země nabízejí dostupné evropské vzdělání, ale liší se úrovní mezinárodního uznání univerzit a podmínkami. V Česku sídlí jedny z nejznámějších univerzit ve střední Evropě, například Univerzita Karlova, která má celosvětově vysokou reputaci. V Polsku jsou rovněž silné univerzity, ale v průměru je jejich mezinárodní uznání nižší. Životní náklady v obou zemích zůstávají zhruba na stejné úrovni, ale platy v Česku jsou přesto vyšší.

Rozdíly ve studiu v Německu a Česku

Německo je považováno za jednu z nejprestižnějších zemí pro získání vysokoškolského vzdělání, přijetí však vyžaduje vysokou úroveň jazyka C1. Je zde také složitější systém uznávání dokumentů s velkým množstvím byrokratických procedur. V Česku je proces přijetí jednodušší a pro většinu programů stačí znalost češtiny na úrovni B2. Studium v češtině na veřejných vysokých školách je navíc zdarma a životní náklady jsou nižší než v Německu. Přitom obě země nabízejí kvalitní vzdělání a dobré vyhlídky pro budování kariéry v Evropě.

Bezplatné poradenství

Potřebujete individuální konzultaci?

Zanechte nám zprávu a naši koordinátoři vám bezplatně poradí s integrací a vzděláváním.

Další články